[ Pobierz całość w formacie PDF ]
tì atìstí, ~e ochotnický spolek pracoval plnou parou.
Byla nastudována dalaí hra, v ní~ `tìpka dostala roli mladé
knì~ny. Celé to drama mìlo jen jeden nepøíjemný háèek, mezi
herci nebylo milovníka, který by se byl mohl `tìpce rovnat
postavou. Nakonec to dopadlo hroznì komicky, kdy~ se roz-
tou~ený princ, drobeèek, v nejvýa vzruaujícím okam~iku po-
kouael dostat od `tìpky divadelní polibek. Obecenstvo vaak
bylo kupodivu poddajné, pøizpùsobilo se sugestivní síle dìje,
nikdo se nezasmál ani v parteru, ani na galérii. Co bylo tì~-
ké odpustit v taneèních hodinách, nevadilo na jeviati. Ostat-
nì `tìpèina knì~na byla naprosto dokonalá. Nikdy jeatì ne-
spatøilo mìsteèko tolik aristokratické vzneaenosti. Hrabìn-
ka z Harrachù, která obèas jezdila ulicemi v koèáøe, na jeho~
kozlíku sedìl jako pøiait naaòoøený lokaj v lesklém cylindru,
byla proti ní docela prostá a vaední osoba.
17
Ka~dých ètrnáct dní se u Kiliánù v pondìlí pralo. Traklová
pøiala u~ v nedìli dopoledne - obyèejnì bez Lojzíka -, vysou-
kala si rukávy, navlékla si pøes sváteèní aaty záplatovanou
zástìru, brala z koae prádlo kus za kusem, v kuchyni je myd-
lila a namáèela do necek. (Nebyl by to ani dùm stavìný Kiliá-
nem, kdyby v nìm bylo pamatováno na prádelnu.) Pøed po-
lednem bylo vae hotovo. Traklová svlékla zástìru a otøela si
èelo, mírnì ovlhlé potem:
Tak ráno pøed pùl sedmou, hlásila jako obvykle. Dnes byla
nìjaká nesvá, pøepadlá, pod oèima mìla fialové kruhy. Jistì
to nebylo únavou, tahle práce byla pøece pouhou hraèkou proti
døení, kterému pøivykla.
V pondìlí, kdy~ byl stavitel u~ dávno z domu, podotkla za-
mraèená Anna k dceøi: Blí~í se osmá, a Traklová nejede. Co-
pak~e se opozdila o celou, hodinu? Nebylo to nic pøíjemné-
ho, pøi pradleninì dùkladnosti to znamenalo, ~e nastane noc,
ne~ bude prádlo na pùdì povìaeno.
O chvíli pozdìji pøibìhl udýchaný Lojzík se vzkazem, ~e ma-
minka dnes nepøijde. Stùnì, musila zùstat v posteli. Rozhlí~el
se, pøealapoval. Nikdy se mu od Kiliánù nechtìlo. Blahobyt
ho oslòoval. Byl poøád jeatì tak vlezlý a nepøíjemný, aè mu
bylo tøináct let. Marnì ho ve akole uèili sluanému chování. Svá
~ádostivá ústa ovládl, ale chtivé a zvídavé pohledy ovládnout
neumìl. Ze ailhavých oèí mu svítila závist, zlomyslnost a po-
krytectví. Krásy nenabyl. Prùsvitné bledé tváøe,
hrubé èerné paèesy, kolíbavá chùze jako pøed lety vzbuzo-
valy soucit, promíaený atítivostí.
Anna Kiliánová mìla pramálo porozumìní pro bolesti chu-
dákù. Posluhovaèka tu byla proto, aby pracovala, a ne aby
se jako nìjaká dáma válela v posteli. Svraatila své tvrdé sel-
ské èelo. Ae si tedy jen Lojzík bì~í domù a mamince vyøídí,
aby se brzy vystonala. Hlas byl ura~ený a bøitký. Co nyní
s prádlem? Dopadlo to tak, ~e se `tìpka opásala zástìrou
a dala se s divokou váanivostí do praní sama. Nenamítala
pranic proti tìlesné námaze. Naopak, spía ji to bavilo. Drhla
a zpívala si hrozné odrhovaèky jako opravdová slu~ka, a~ ji
matka musila okøiknout. Copak se tohle sluaí na vzornì vy-
chovanou dívku z dobré rodiny?
Stavitel zùstal pøekvapenì stát u dveøí, kdy~ v poledne spatøil
dceru u necek. Anna mu to vysvìtlila po svém: Traklové
se asi moc dobøe daøí. U~ se nepotøebuje døít s cizím prádlem.
Ráèí le~et v posteli.
To jí asi musí být hodnì zle, usoudil spravedlivý Kilián. Jeho
názor vaak nebyl vzat na vìdomí. V takových vìcech se mu~-
atí nevyznají.
Veèer, pøi blikavém svìtle lucerny, `tìpka vìaela na pùdì
prádlo a matka jí pomáhala tahat mokré kusy z nùae. V té
dobì se seael v hospodì U bo~ího oka stavitel Kilián se sta-
rým doktorem Blodkem.
Pradlena Traklová nám stùnì, øekl lékaø jen tak mimocho-
dem, má prudký zápal plic. Nevím, nevím, jestli se z toho do-
stane!
Tak? podivil se Kilián. Více se o tom nemluvilo.
Traklová se z toho nedostala. Zemøela v pátek v noci. V so-
botu èasnì ráno se rozklinkal umíráèek na vavøinecké vì~i,
a neuvìøitelná zpráva letìla od úst k ústùm.
Najednou bylo mìsteèko plné soucitu, který za nebo~èina
~ivota jaksi spal. Stará historie jejího pádu a otcovského pro-
kletí znovu o~ila. Pekaø, který bezdìky dostál slovu a a~ do její
smrti se k sestøe nehlásil, byl pøísnì odsuzován i tìmi, kteøí
mu døíve stranili. Bývalí zamìstnavatelé Traklové se teï po-
kládali tak trochu za její dobrodince. Neumo~òovali jí snad holé
~ivobytí, zatímco se bohatí pøíbuzní o ni a o její dítì vùbec ne-
starali? Nedávali jí ve svých domácnostech práci jen z pouhé
útrpnosti?
Pohøeb se konal v pondìlí odpoledne. Za rakví kráèel vyje-
vený Lojzík po boku hokynì Rubeaky. Pekaøova rodina byla
velmi èetnì zastoupena, jako by se touto køí~ovou cestou pøed
zrakem zvìdavého obecenstva chtìla s mrtvou vyrovnat.
Ve tváøích nìkolika dam, u nich~ kdysi Traklová myla a prala,
byla vepsána trapná nejistota, mají-li se chovat jako na po-
høbu sestry vá~eného radního nebo bezvýznamné posluho-
vaèky. Veøejnost vaak, kupodivu, zaèala opìt s pekaøem sym-
patizovat.
Anna Kiliánová na pohøeb neala, zdálo se jí to ponìkud spo-
leèensky pøepjaté, aby vaak dokázala, ~e má porozumìní pro
chudý lid, poslala `tìpku. Tentokrát se její polovièaté øeaení
neosvìdèilo, `tìpka brala tragický osud Traklové pøília vá~-
nì. Kromì Lojzíka snad jen ona jediná na pohøbu pro mrtvou
upøímnì truchlila. Jejímu vznìtlivému srdci se jevila tato krutá
smrt v celé nahé hrùze: být mrtev, mrtev po ~ivotì tak straali-
vì ~ebráckém! Ponìvad~ nebyla zvyklá nechávat si své mya-
lenky pro sebe, hovoøila o køivdì spáchané na Traklové zpù-
sobem budícím vaeobecné pohoraení. Tlustý pekaø s mohut-
ným týlem, který se nad hrobem sklánìl jako zdrcený pozù-
stalý, ji svrchovanì rozèiloval. Byla tak neopatrná, ~e se ani
nesna~ila své výrazy tlumit.
Ale on ji pøece nezabil, `tìpánko, bránila v radním svou
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
zanotowane.pldoc.pisz.plpdf.pisz.plspartaparszowice.keep.pl
